EBIDAT - Die Burgendatenbank

Menu

Velešín

Geschichte:

Hrad založil v blíže neznámé dobe jako sou48st s9t2 z8kladn9ch mocensk7ch opor král, od nejž ho, snad ¨v souvislosti se založním mesta Ceké Budejovice, získal Céc z Budejovic, pripomínaný roku 1266. Z jeho rukou zrejme hrad prešel do držby Beneše Pyšného, predka pánu z Michalovic. Za Premysla Otakara II. se cestou revindikace Velešín vrátil opet do královských rukou. Za Václava II. ho roku 1283 získali zpet páni z Michalovic.1387 hrad koupil Oldrich z Rožmberka. Hrad byl v té dobe královským manstvím. Z toho jej propustil až Václav IV. v roce 1391.Po roce 1487 byl pro v rámci racinalizace rožmberských dominií nárocnost údržby opušten a jako pustý se poprvé pripomíná k roku 1541. -

Die Burg war eine könihgliche Gründung nicht exakt einzugrenzender Zeitstellung. Wahrscheinlich erfolgte der Bau im Zusammenhang mit der Gründung der Stadt. Ceké Budejovice erwarb die Burg Céc von Budejovice, der 1266 als Inhaber der Anlage erwähnt wird. Von ihm ging die Burg an Beneš Pyšný, aus der Familie Michalovici über. Zur Zeit des Königs Premysl Otakars II. befand sich die Anlage wieder in der Verfügungsgewalt der Krone. Unter König Váiclavl II. kehrt die Burg in die Händer der Michalovicer zurück. 1387 erwarb Oldrich z Rožmberka die Burg als königliches Lehen. Das Lehen wurde im Jahre 1391 von König Václav IV. allodifiziert. Nach dem Jahre 1487 wurde die Burg wegen ihres schlechten baulichen Zustands aufgegeben. Als öde Burg ist siu zum ersten mal 1541 erwähnt. (T. Durdik)

Bauentwicklung:

Již rozsáhlý hrad typu s obvodovou zástavbou vznikl složitejším vývojem, který lze spojovat s postupem výstavby. Velkolepá královská dispozice nepochybne uspokojovala šlechtické majitele, kterí zde patrne provádeli pouze prestavby. Výrazným šlechtickým doplnkem s e stalo piuze rozsáhlé predhradí. Po zániku hradu byly zbytky hradní kaple upraveny n patrne poustevnickou kapli. -

Es handelt sich um eine ausgedehnte Königsburg vom Typ der Randhausanlage, die eine komplzierte Bauentwicklung vermuten lässt. Großzügige Anlage wurde von ihren späteren adeligen Besitzern lediglich umgestaltet. Bei der Vorburg handelt es sich um eine bauliche Erweiterung, die durch den Adel erfolgte. Nach dem Niedergang der Burg wurden die Trümer der Bugkapelle zu einer Eremittenkapelle umgebaut. (T. Durdik)

Baubeschreibung:

Velmi rozmerná hradní disposice byla ctyrdílná. Prvou cást predstavuje rozmerné predhradí,jehož zástavbu doposud blíže neznáme. Pres velmi rozmerný a hluboký príkop se vcházelo branou v jihovýchodním nároží do celní, prihrádkovité cásti vlastního hradu. Tvoril ji na prední strane vyvýšený skalnatý prostor, mezi nímž a celem výrazne výše položeným celem vnitrního hradu ležela nižší, príkopovitá cást. Jak v cele, tak na obou bocních stranách se dochovaly zbytky hradeb. Dlouhému, protáhlému vnitrnímu hradu dominovala na jeho nejvyšším celním míste mohutná okrouhlá vež. Ve svahu níže pod ní obíhal cástecne dochovaný parkán, do nehož ústila vstupní komunikace, která pak z jižní strany pokracovala až na nádvorí jádra. Jeho východní cást lemovala velmi torsálne dochovaná, nejspíše palácová budova, k jejíž nádvorní stene podélne priléhala romásnká jednolodní kaple s polookrouhlou apsidou.Její zbytky byly po zániku hradu upraveny na menší poustevnickou kapli. Jižní plocha nádvorí této cásti hradu byla podstatne rozsáhlejší, než nyní, kdy se zrítila vetšina ve svahu založené obvodové hradby a vysypala se i rozmerná kapsa zásypu za ní. Západní cást vnitrního hraduuzavíralo prícné palácové krídlo. I tuto cást hradu zrejme obíhal parkán. Níže pod ní leží zadní cást hradu s jámovitou prohlubní, v níž archeologický výzkum zachytil pozustatky staveb lehcí konstrukce. Hradní areál pak uzavírá dvojitý príkop a val. -

Es handelt sich um eine sehr umfangreiche, in vier Teile geschiedene Anlage. Den erstern Teil bildete die große Vorburg, über deren Bebauung bislang keine gesicherten Erkenntnisse vorliegen. Über den großen Graben und durch ein Tor an der Südostecke erreichte man die Kernanlage. Dieser Teil der Burganlage war zur Stirnseite hin durch eine felsige Erhöhung gesichert. Zwischen dieser und der höher liegenden Stirnseite der Kernburg lag eine niedrige, grabenartige Fläche. Auf der Stirnseite sowie an den Flanken sind Reste der Ringmauer erhalten. Als Dominante der länglichen Kernburg diente der exponiert gelegene runde Bergfried. Am Hang unter dem Turm befand sich eine Zwingeranlage. In diesem Zwinger mündete der Zugangsweg, der auf der Südseite zum Burghof führte. Die Ostseite des Burghofes bildete ein in Resten erhaltener Palastrakt. Zu seiner Hofseite lag die einschiffige romanische Burgkapelle mit halbrunder Apsis. Die Trümmer dieser Kapelle hat man nach dem Niedergang der Burg zum Bau einer kleineren Eremittenkapelle genutzt. Die Südfläche des Burghofes war beträchtlich größer als heute. Die in den Hang gebaute Umfassungsmauer ist abgerutscht. Den Westteil der Kernburg bildete der quer stehende Westflügel des Palasgebäudes. Auch dieser Burgteil war wahrscheinlich mit einem Zwinger versehen. Auf einer niedrigeren Geländestufe liegt der hintere Teil der Burg, wo archäologische Grabungen Überreste von Bauten leichter Konstruktion entdeckte. Das Burgareal ist durch zwei Gräben und Wälle geschützt. (T. Durdik)

Arch-Untersuchung/Funde:

Antonín Hejna 1973 - 1976
Tomáš Durdík 2008