Geschichte:
Hrad založil na pocátku své vlády Václav I.. Roku 1249 zde zajal kralevice Premysla (pozdejšího Premysla Otakara II.), který stál v cele panské vzpoury. Pro své mimorádné vojenské kvality se hrad tešil velkému zájmu ze strany ceských králu. Za Jana Lucemburského byl zastaven Vilémovi z Valdeka a v letech 1315 - 1316 zde byl veznen Jindrich z Lipé. Týrov byl mezi prvými hrady, které Karel IV. po svém návratu do Cech v roce 1333 vykoupil zpet ze zástavy ke korune a nalézáme ho i v Majestas Carolina. Za husitských válek byl Týrov v zástavním držení Alše Holického ze Šternberka, predního prívržence císare Zikmunda. Vzhledem k jeho úcinnému obranému systému se ho však bourlivé události této doby jako jediného hradu v širokém okolí nedotkly. Za Jirího Podebradského hrad do zástavního držení získal jeho sekretár Jošt z Ensidle. Za jeho potomku, v dusledku minimálního ekonomického zázemí i jejich ekonomických možností a zpusobu života, zacal význam hradu upadat a poslední výraznejší opravy se mu dostalo na samém pocátku 16. století. Postupne zchátral a roku 1575 se poprvé uvádí jako pustý. -
Die Burg wurde zu Beginn der Regierung des Königs Wenzels I. gegründet. Im Jahre 1249 hat er hier seinen Sohn Premysl (den späteren König Premysl Otakar II.) als Führer eines Adelsrevolte gefangen genommen. Die außerordentliche Verteidigungsqualität der Burg haben die böhmischen Könige sehr geschätzt. Unter der Regierung des Johann von Luxemburg wurde die Burg an Vilém von Valdek verpfändet und 1315/16 diente sie zur sicheren Unterbringung des gefangen gesetzten Jindrich von Lipá. Die Anlage gehörte zu den ersten Burgen, die Karl IV. nach seinem Rückkehr nach Böhmen im Jahre 1333 aus dem Pfandbesitz wieder einglöst hat. Im Laufe der Hussitenkriege agierte der Pfandherr der Burg Aleš Holický von Šternberk, als einer der wichtigsten Funktionsträger Kaisers Sigismunds. Wegen ihres hervorragenden Verteidigungssystems blieb die Burg während der Hussitenkriege unbehelligt. Georg von Podebrady verpfändete die Burg an seinen Sekretär Jost von Einsiedel. Unter seinen Nachfolgern, die nur über begrenzte finanzielle Ressourcen verfügten setzte der langsame Niedergang der Burg ein. Letzte größere Wiederherstellungen sind für das beginnende 16. Jahrhundert nachweisbar. Als eine öde Burg ist Týrov zum ersten Mal im Jahre 1579 erwähnt. (T. Durdik)
Bauentwicklung:
Dvoudílný hrad importovaného francouzského kastelového typu se 7 vežemi a 4 vežicemi nebyl realizován v dusledku souhry historických okolností v úplnosti (nedošlo napr. Ke stavbe velkého sálu a kaple). Úprav své provozní složky se dockal v prubehu 14. století. Ve druhé polovine 15. století probehla zejména modernizace obranného systému (napr. Vznik parkánu predsunuté bašty). –
Zweiteilige Burganlage des importierten französischen Kastelltyps mit 7 Türmen und 4 Halbtürmen. Der Bauplan wurde offenbar nicht vollständig umgesetzt. Die Kpaelle und der große Saal kamen nicht zur Ausführung. Die Ökonomiegebäude der Burg wurde im 14. Jahrhundert umgebaut. In der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts hat man vor allem das Verteidigungssystem modernisiert (z. B. Entstehung des Zwingers und einer vorgeschobenen Bastei). (T. Durdik)
Baubeschreibung:
Disposice hradu byla dvojdílná. Pres šíjový príkop, se po moste, jehož poslední cást byla zvedací, vcházelo prvou kulisovou branou pres další užší príkop po druhém stežejkovém padacím moste prujezdem ctverhranné veže druhé brány na dolní nádvorí. Obdélný dolní hrad opevnovalo krome obvodové hradby šest okrouhlých flankovacích veží, sedmou suploval bergfrit v cele horního hradu. Ve stredu vstupního cela stávala již zmínená do vnitrní plochy hradu zatažené ctverhranná vež druhé brány. Severovýchodní nárožní flankovací vež, která nejspíše obsahovala hradní studnu, byla zpevnena ojedinelým pylonovitým dvojbritem, na nejž navazovala i hradba s prvou branou. Budovy dolního nádvorí se prikládaly k jeho delším stranám. Soucástí dolního hradu byl i široký príhrádek pod velkou veží. Na jižní strane dolní hrad opevnoval ješte bocní príkop, pred nímž byl vyhozen mohutný val. V severovýchodním nároží cela užšího horního hradu se vypínal okrouhlý bergfrit, krátkou hradbou spojený s celem nevelkého obdélného paláce. Celé jeho plochostropé prízemí vyplnoval prujezd ctvrté brány, pred níž byl predložen chatelet s nárožími zpevnenými ctverhrannými vežicemi, na nejž navazovala i hradba zmíneného príhrádku pod velkou veží. Dve vežice (ctverhranná a polookrouhlá) zpevnovaly i obe jižní nároží paláce. Ten ve vyšších úrovních obsahoval i klenuté prostory, jak dokládají pri archeologickém výzkumu nalezená klenební žebra a konsola. V koute nádvorí pod velkou veží bývala hradní kuchyne v podobe rozlehlé zemnice a mezi ní a cisternou na západním konci severní cásti nádvorí bývaly drobné provozní objekty. Jižní strana nádvorí zustala prázdná. Na nejchránenejším míste disposice byla dodatecne po polovine 13. století, postavena mohutná ctverhranná obytná vež. Tento donjon byl plochostropý a jeho sklep, prízemí i prvé patro byly prístupny zvláštními vstupy prímo z nádvorí. Prvých zmen se hrad dockal na pocátku 14. století. Tehdy byla zavezena cisterna v horním hrade a zrušili i kuchyni. Pri severní hradbe horního hradu vznikly místo toho jiné provozní objekty lehcí konstrukce. Koncem 14. století v západní cásti tohoto prostoru postavili mohutnou roubenou stavbu s nárocnými kachlovými kamny a nejpozdeji v této dobe též severní stranu dolního nádvorí zaujala dlouhá zrejme hospodárská budova. Další zásahy do podoby hradu si vyžádal rozvoj delostrelectva v 15. století. Jeho hradby dostaly kryté strelecké ochozy. S prístupem na ne souvisí i nové šnekové schodište pri bergfritu. Druhý príkop byl zasypán a jeho plocha tak se tak zmenila na parkán. Na puvodní jižní ukoncení zdi s prvou branou navázal nový úsek parkánu obíhající jižní frontu dolního hradu a na obou koncích zpevnený nevelkými plnými polookrouhlými baštickami. Nebezpecnou výšinu severne od hradu zajistila samostatná predsunutá bašta s drevenými objekty. Zmen a úprav se dockala i vnitrní zástavba hradu. Opet se zmenila sestava provozních objektu na severní strane horního nádvorí a nová ctverhranná stavba vznikla i na strane jižní, úprav se dockal i palác. Puvodní stavbu na jižní strane dolního hradu nahradila nová hrázdená budova podobného rozsahu. Mladší úpravy mely již pouze nejnutnejší a velmi úsporný charakter. –
Die Burganlage war zweiteilig. Über dem Abschnittgraben führte eine hölzerne Brücke zum ersten Tor mit einer Fallbrücke. Zugangsweg führte dann über weiteren Graben, der mittels Schwungrutenbrücke überwunden werden konnte, zum zweiten Tor (Torturm) in den unteren Burghof. Viereckige Unterburg war durch eine Ringmauer mit sechs Flankentürmen gesichert. Den Übergang zum zweiten Burgteil markierte der mächtige in die Ringmauer der Oberburg integrierte runde Bergfried. Als Pendant des Rundturmes diente eine übereck gestellter viereckiger Turm am gegenüberliegenden Ende der Oberburg. Der nordöstliche Eckturm der Unterburg, der vermutlich einen Brunnen enthielt, war mit einer ungewöhnlichen Verstärkung des Mauerwerks versehen. An dieser scharfen Ecke verbindet sich die Wehrmauer mit dem Tor. Die Gebäuden der unteren Burg lehnten sich an die Ringmauern an. Einen wichtigen Bestanteil der unteren Burg bildete auch der breite Zwinger unter dem Bergfried. Auf der Südseite war die untere Burg noch mit einem Graben und Wall versehen worden. In der Nordostecke der Stirnseite der Oberburg stand der runde Bergfried, der durch eine kurze Wehrmauer mit dem nicht allzu großen rechteckigen Palas verbunden war. Das Erdgeschoss dieses Baus hatte eine flache Decke. Das vierte Tor war durch einen Torzwinger mit zwei Schalentürmen gesichert. Zwei weitere Halbtürme (halbrund und viereckig) flankieren die beiden südlichen Ecken des Palas. Nach archäologischen Funden (Konsole, Gewölberippen) existierten im Palas gewölbte Räume. In der Ecke des Burghofes unter dem Begfried existierte in der Form eines Grubenhauses die Küche. Zwischen diesem Bau und der Zisterne befanden sich Wirtschaftsgebäude. Die Südseite des Burghofes blieb leer. In die am besten geschützte Ecke wurde nach der Mitte des 13. Jarhrhunderts ein qudratischer Wohnturm eingefügt. Er war flachgedeckt, verfügte über Kellergeschoss, Erdgesschoss und ein weiteres Stockwerk. Betreten wurde der Turm durch Portale vom Burghof aus. Erste bauliche Veränderungen der Burg erfolgten zu Anfang des 14. Jahrhunderts Die Zisterne in der Oberburg wurde zugeschüttet und die Küche aufgegeben. An der Nordwestmauer der Oberburg entstanden einfache Gebäude. In der zweiten Hälfte des 14. Jahrhunderts erbaute man in diesem Bereich ein massives Blockhaus mit anspruchsvollen Kachelofen und spätestens zu dieser Zeit ist vermutlich auch das längliche Wirtschaftsgebäude auf der Nordseite der Unterburg entstanden. Weitere bauliche Veränderungen sind als Ergebnis der Artillerieentwicklung im 15. Jahrhundert zu verstehen. Die Wehrgänge erhielten gedeckte Schützengänge. Für den Zugang baute man unter dem Bergfried eine Schneckentreppe. Der zweite Graben wurde aufgefüllt und in einen Zwinger umgewandelt. Am Ende der ursprünglichen Wehrmauer mit erstem Tor hat man eine neue Zwingermauer aufgeführt. Dieser Zwinger mit kleinen vollen Basteien am Ecken folgt der Südseite der Unterburg. Die Erhöhung nördlcih der Burg erhielt eine vorgeschobene Bastei mit hölzerner Bebauung. Weitere Baumaßnahmen bezogen sich auf die Wirtschaftsgebäude an der Nordseite der Oberburg. An der Südseite wurde ein weiteres Gebäude errichtet. Umbauten waren auch am Palas vollzogen worden. Ein Gebäude auf der Südseite der Unterburg wurde durch ein Fachwerkhaus ersetzt. Jüngere Instandsetzungen und Notbauten hatten nur sehr sparsamen und minimalistischen Charakter. (T. Durdik)
Arch-Untersuchung/Funde:
starší nálezy, archeologický výzkum T. Durdík 1973, 1976 - 1984 - ältere Funde, archäologische Ausgrabungen T. Durdík 1973, 1976 - 1984.
